pátek 26. července 2019

Když už nepíšu, tak aspoň kreslím.
Včerejší kresbu inspirovala tato báseň:

J. H. KRCHOVSKÝ

ANDĚLI, NEMEL UŽ TOU SVOJÍ SLADKOU KUŠNOU...
CO JÁ BYCH DĚLAL V RÁJI? S HOLKOU HODNOU, SLUŠNOU
A NATOŽ V PEKLE... - ABY SE MI SMÁLI JINÍ?!
KDYŽ DO PEKLA, TAK NA POŘÁDNÝ, KRÁSNÝ SVINI!



středa 30. prosince 2015

Předposlední den v roce a jeden z posledních v Mexiku
Hřeje tu slunce a je tady muž, který říká, že mě miluje
Proč je mi teda taková zima?
Asi mě volá srdce Evropy, české klima, česká traumata
nerozpustitelná solí oceánu, možná jen dalšíma slzama
když mexický pláč nepomáhá

Předposlední den v roce klidný a slunný
Poslední bude horší, veselice se sevřeným srdcem
s namalovaným úsměvem a rozmazaným pohledem
ale ne z oslav a z alkoholu
Kdo ze 121 milionů Mexičanů pochopí jednu českou holku?




pátek 23. října 2015

Kupte si Mexico City

Jako by mě někdo posadil do výlohy
podívat se na chvíli na Mexico City
A tak ho vidím v pozdním říjnovém odpoledni
ve světle stárnoucí záclony
kterou prosvítají mexické obrazy:

Ulice bohatě lemovaná stromy
Moderní domy
Purpurovo-krémová taxi
Přeplněné předpotopní autobusy
Tmavovlasí lidé, které zabrzdí mé oči
Na chodníku zhroucené listí a večer
teplý jako můj červen

Jako by mě někdo posadil do výkladu
prodat mi život v Mexico City
Co vidím?
Život jako každý jiný


pátek 16. října 2015

My Mexican Earthquake

Walking from Auditorio Nacional
I watched a disaster with each step:
- a collapsed building in San Antonio
- evacuation of immobile patients from a hospital
- police dogs ready to search for victims
- a crushed body under a blanket
- La Reforma looking like a smashed street
- a building falling into eternal sleep


Walking from the opposite side of Auditorio Nacional
from hotel W
I watched a disaster with each step:
the whole Mexico collapsing and disappearing from me forever
because I don't have resources nor 30 years
to build it anew



středa 19. srpna 2015

Am I wanted or Not

With a cup of Mexican coffee
I have no petals to count
(like I would with a daisy)
Still, I ponder:
Am I wanted, Am I wanted not
by that country

By that country I have fallen in love with
like with a film star
(platonic love, god knows what it's really like)
which plays on my heart like on a string instrument
but at the same time
wears a hostile grin
when I reach out
(getting there seems like climbing a Mayan pyramid)

With a cup of Mexican coffee
I tear off butterflies' wings instead of petals
(it hurts me as if I was them)
I feel unwanted by that country
pushed angrily away
with the only harbor I have there
an island flooded by wild waves
The mysterious island with an unusual name
Argel