Dvojice

My (od něj)                                                         My (od ní)

Jsme černý a bílá                                                 Jsme jiní a odjinud, ano

Jsem zdaleka, ona je doma                                   a ano, máme problémy,

Držím si ji od duše i těla                                        pane doktore,

a ona ke mně vzlíná.                                             ale díky, nechci vaše lano,

Tělo má jako sníh,                                                 já je míň důležité, než my.

ale je palčivá a žhavá                                             Ne, vím, že se bojí

Já jsem jak čokoláda                                             a proto chci být trpělivá.

ani proutník, ani mnich,                                          Ne, přežiju, že to bolí,

zabiják                                                                  vždyť sama vím, co je strach.

a přesto mě má ráda.                                             Jsem snad já dokonalá?

Provázky mezi námi                                               Přeháním, lpím na něm, jsem ufňukaná.

jsou jak sítě pavouků                                              Řekl jste ztráta času?

oba jsme oběti, znechucení                                    Snad, kdybych byla zdravá.

nešťastní z pavoučích přískoků.                              Kdyby mě chtěl, tak uteču,

Omotává mě, i když je nehybná,                             že je takový, jsem vlastně ráda.

odsekávám ji, i když ji objímám.                             Těžko mu vyčítat, že je nesolidní.        

Trpíme slastí, já míň než ona,                                 Jedině tak ho miluju,

přilnavá žena je lepší, než milovat schizoida             když jsem depresivní